DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Aldebarán Rondine

 
    
 
                                                               
 
                                                                          26.02.2010 -
 
Tak Matýsek už má 2 měsíce a váží 8,5 kg. Včera dostal první výchovnou lekci od manžela, protože po mě vystartoval, kousnul mě fest do pusy, ale hlavně vrčel a dělal na mě výpady. Holt zkoušel, zda by nemohl být u nás vůdce smečky. a to by nemohl. A tak uvidíme, jaký to bude mít účinek.
Stále s ním spím dole, to se mu ohromně líbí, večer se chodí mazlit , ale bohužel, i v noci má chvíle, kdy je čilý a chtěl by dovádět. Pro to nemám žádné pochopení.Pak ho drbu a hladím, přitulí se ke mně , lehce okusuje a za chvíli se stočí a spinká. Zatím si našel svoje místo na dlažbě za televizní židlí manžela a dal si tam velkého plyšového medvěda a tady má místo na spinkání, nebo když si nehraje. Na pelechu si jenom hraje, nebo dovádí se mnou. Je to takový čertík na gumičce. Hrozně lítá a skáče, mám strach, aby si něco neudělal. Párkrát už i zaknučel, když dopadl z výšky. Snad se zklidní. Už se ale nebudí ve 4,30, kdy chodil dělat bobíky a chtěl papkat. Ted už je to tak kolem 5,00-5,15. Dneska mu moc chutnaly ovesné vločky s actimelem, s 1/2 banánu a  kouskem jablíčka.  Zatím dostával mleta masa s kostí, nebo bez, která jsem už koupila připravená od firmy www.masopropsy.cz . Maso je v granulkách, tak se krásně odsype. A i kostka Barf, kde už je vše dohromady, mu chutnala a vypadala skvěle. Dneska večer dostane prvně už kuřecí krky, které jsem paličkou na maso trošku rozmlátila. K masu mu přidávám granulky za studena. A denně dostává kapsli s pupálkovým olejem, minerály, 1/2 alavisu forte, co mám ještě po Dagískovi a pangamin. Už mi příprava papání docela jde, tak snad se vyškolím pod vedením Alenky Langerové/CHS Amber Bohemia/ k naprosté dokonalosti.
V pondělí se jdeme představit k panu doktorovi Voldřichovi, nechat si vyndat stehy po kýle a dostaneme opět včeličku.
 
 

 
 
23.02.2010
Matýsek zdolal všechno zabezpečení a tak bylo rozhodnuto, že do ohrádky nepůjde. Když jí nepřepezl, tak jí odsunul i s křeslem, které mělo zajistit, že jí nevylomí. Poradil si se vším, je to pracant.Už se zklidnil, doma se mu líbí, baští taky dobře a na lumpárný má mozek.Hrozně rád lítá ve sněhu, snaží se hrabat a rád se klouže z navršeného sněhu.Má výhodu, že se ve sněhu neboří, tak lítá, že mu sotva stačím. V noci už spí a docela klidně, když zaknourá, nebo zavrní, stačí ho pohladit a mluvit na něho. Ráno se budí  s přesností ve 4,30, vypije oblíbený actimel a řádí až do našeho odchodu do práce  v 8hod.A to chodíme i na chvilku ven. Aby se na zahradě neztratil,  nosí svítící obojek. Ani už neprotestuje. Do všeho rád kouše, hlavně do prstů a nosu, ale okusuje všechno, co mu přijde pod zoubky. Už poslechne, když se řekne NE NE NE. Jak přestane být ráno tma a zima, bude se dávat čůrat a kakat hned ráno ven. První den čůral všude, ted už zase chodí na hadr, jak byl naučenej. A když je venku, sází bobíky na zahradě. Jinak mu chutná, hlavně syrové maso, ale i zelenina a dneska měl granulky se žloudkem. To byla namka. Jo a taky actimel, nebo jogurt. V pondělí jdeme vyndat stehy a asi dostane injekci, má mít očkování, tak uvidíme, co řekne pan doktor.
 
 
 
22.02.2010 -
Tak Matýsek je opravdu živel. Celou první noc jsem se nevyspala. Usínal jenom na malé chvilky, aby vzápětí vyskočil jako čertík z krabičky. Byl k neunavení, skákal po mě, všude vlezl, věčně měl něco v puse, nebo něco tahal..... když na chvíli usnul, stejně jsem ho pozorovala, jak dýcha, jestli není teplý. K ránu mě trošku vyděsil, začal ublinkávat a i v noci dost často škytal. Pacholík s banánem mu moc nevoněl, tak po chvili dostal nového s actimelem...a to zbaštil. Jinak mu chutná syrové maso. Dostal rozemleté , nebo umleté s kostmi, aby si zvykl. Jedl i rozmixovanou zeleninu. S granulema za studena je to horší. Ale je fakt k neutahání, lítal i po zahradě, kde se mu moc líbilo. Jenom se rád koupe, i do misky s vodou neustále leze, tak ho musíme hlídat, aby neměl mokrou jizvičku. A nechce ležet na ničem měkkém a teplém, nejraději má dlaždice, jako měl rád Dagísek.
Na druhou noc jsme se už připravili a udělali mu dřevěnou ohrádku v rohu mistnosti, kde si může zalezt do místa vedle krbu, které bylo určeno původně na dříví, ale kam nejraději zalézal Dagísek.  Dcera mě poslala vyspat a že si ustele na zemi vedle ohrádky a bude hlídat. Jen zhasla, Matýsek hravě zdolal ohrádku a přistál vedle ní. Tak ho nechala, ale už byl klidnější a tak do 4,30 spinkal. Jenom se prý různě přemístoval a opět vyhledával dlažbu. Ráno dostal jogurt , ten mu chutnal víc, než pacholík. Ale zase vyhrálo maso a zelenina, co dostal kolem 8 hod. Také jsme byli asi 15min. na zahradě, zkusila jsem i svítící obojek, který  v neděli rezolutně odmítal mít na krku. Ale bylo ještě šero a chtěla ho vidět, kdyby někam utekl, docela rychle v tom sněhu běhá. Je lehký a tak se neboří, jako já. Ohrádku jsme o patro zvýšili. Moc se mu v ní nelíbilo, ale dostal měkkou kost s kusem masa, co mi dali Langerovi, abych byla připravená. Jak jsem ji ted byla vděčná. Zabavil se a ani nezjistil, že odcházíme.
Dopoledne se dcera na otočku vrátila a hned mi voalala, že Matýsek je pracant a jednu stranu ohrádky si vylomil a čekal na ní-s radostným výrazem v očích, jaký je šikulka-za dveřmi. Přes den mu dá jídlo můj otec a dohlídne, kdyby něco. Má mi hned volat a dcera dostala za úkol nějak Matýska zabezpečit, než se večer vrátíme domů.
 
 
 
 
21.02.2010 -
 
Jsem malá chlupatá kulička a do ted jsem bydlel se svými sourozenci a maminkou Ebynkou. Pak se na nás začali chodit dívat cizí lidi, podobní mojí paničce a páníčkovi, co nám dávali dobrůtky do bříška a hráli si s námi. Tak tihle lidi se chodili dívat a vždycky si vybrali jednoho z nás a na něj se různě pitvořili a šišlali. No na mě se taky jedni přišli podívat, byli moc smutní, ale odcházeli už v lepší náladě a za to jsem asi mohl já. Potom už chodili pravidelně. Nastala chvíle, kdy opět nějací přišli, ale bylo to jiné, odešla s nima i jedna ségra. Druhý den se to opakovalo a odešel brácha. Začal jsem se bát. V bedně jsem měl sice víc místa, ale už to nebylo ono. Něco viselo ve vzduchu. A měl jsem pravdu, přišli ti, co se chodili dívat na mě. A už jsem měl tušení,….“ zmizím s nima, nebo zůstanu“. No raději jsem se šel ještě pořádně napít mlíčka od maminky Ebynky. Bylo to opravdu divné, mamina si se mnou i hrála, kousala mě do ouška a do tlapky a držela, když jsem si chodil stále a stále pro mlíčko. A najednou mě zvedli a já byl nesen pryč ze zahrady, kde jsem to znal. Zavřeli mě do takové věci, co vydávala rámus a drncala. No co mám povídat, vůbec se mi tam nelíbilo. Snažil jsem se dostat pryč, škrábal jsem a kousal, ale něco teplého, co umí i krásně drbat na bříšku mě pevně drželo a čumáčkem lechtalo. Konečně to utrpení přestalo, zase jsem byl někam nesen a vypuštěn v neznámé místnosti. Bráškové, sestřičky,…ani máma Ebynka tam nebyla… ani naše bedna,… nic. Vydal jsem se na průzkum, vůbec se mi tam nelíbilo, takového místa a těch lidí, co mě pozorovalo. Ale zase těch zajímavých věci, co tam měli….. musel jsem všechno prozkoumat. Ale za chvíli jsem si zase vzpomněl na sourozence a mámu a bylo mi moc smutno. Volal jsem je, ale nikdo nepřiběhl. Tak jsem plakal…. Panička si mě vzala do náruče a šimrala na bříšku a hladila…a nakonec přinesla takovou dobrotu, říkali tomu masíčko. To ale byla namka. Všechno jsem spapal a viděl jsem, že paničku to potěšilo. A pak jsem uviděl segru, štěkal jsem na ní, ale nic… koukala na mě, ale nepřišla. Když mi bylo smutno, běžel jsem zase  za ní a knoural, ale taky knourala, stejně jako já a taky na mě smutně koukala. Večer mě panička odnesla do jiné místnosti a lehla si tam ke mně. Ale mně se vůbec spát nechtělo. Už jsem neplakal, ale prozkoumával tuhle místnost. Chtěl jsem si hrát, ale paničce se nějak nechtělo. Ale hladila mě a drbala, což taky nebylo špatné. Potom mi dala velkou chlupatou věc a o ní jsem si drbal bříško, nějak mě svědilo. Když jsem se unavil, tak jsem si zalezl k paničce na peřinu, moc se mi zavíraly oči. Asi jsem usnul, ale jenom na chvíli… co kdyby mě zase někam vezli, nebo dali pryč… třeba se tady někde skovám. … a taky jsem dostal hlad. Ale musím říct, než jsem to domyslel, dostal jsem namku, jako doma. Za to jsem udělal bobíka a panička se z toho  moc radovala…
Sourozenci mi už moc nechybí, ani mamka Ebynka. Tady to zase není tak špatné. Dostávám dobroty a některé ani neznám. Drbou mě na bříšku a hlavně, hrajou si se mnou. A taky mají zahradu, kde je sice plno sněhu, ale báječně se v něm lítá. Někdy se mi na chvíli zasteskne, ale jen na chvilku, musím toho ještě tolik prozkoumat…. Asi se mi tady bude líbit….
/asi takhle by to Matýsek napsal, kdyby to uměl/
 
 
 
 
 
 
06.02.2010 -už jsem "velkej kluk "
 
 
 
Aldebarán "MATES" Rondine
nar. 26.12.2009
Průkaz původu (dodáme až obdržíme)
  
 
 AHOJ!
Já jsem Matýsek a za pár týdnů se stěhuji od maminky, bratříčků a sestřiček do nové smečky pár kilometrů za Prahu. Jsem velký jedlík, tak doufám, že je můj nový domov plný piškotů a různých ňamek, abych se mohl i nadále udržovat v kondici! Panička mi povídala, že budu mít novou kamarádku. Prý si na mě bude muset nejdřív trochu zvyknout a bude k nám jezdit jen jednou za čas, ale i tak se na ní těšim. Určitě budeme kamarádi, možná se s ní rozdělím i o piškot, ale to ještě uvidím. Taky mě čeká psí kamarád u sousedů. Bude fajn mít si přes den s kým popovídat. Ani nevíte, jak je psí život někdy těžký! Ale o tom vám budu povídat, až se zabydlím v novém domečku.
 
 
 
Bárneta alias Ebynka x Andy Rainbow Star
 
VRH A:
(zleva) Aldebarán, Annie, Alissa, Alf, Agatha, Alisher
snad jsme to nepopletli :o)